Raz dva tři mrkev vyleze ven.(díky ti eM)

Večery jsou podivné, avšak nechci se nikdy v životě litovat, snad je já silnější než sebe lítost.
Tudíž se mám fajn. Mé dny jsou naplněné objetím od vysoké pihaté krásné chvilkově přízemní a necitelné, chvilkově spřízněné a krásně veselé. A taky těmi ostatními, kterých si nejde nevšimnout, já si všímám a jsem tichý pozorovatel avšak málo kdy mě někdo zaujme či přesněji, překvapí.
Potichu jsem po Brodských ulicích šla a usmívala se na duše kolem a nikdo mi úsměv nevrátil.
Za nedlouho uvidím všechny ty, co se zdají tak blízcí a vzdálení zároveň, překonám nechuť z mé tělesné schránky v šatech vypadající.

Nesnáším býti nazývaná 'moc hodnou'. Nikdy jsem to tvrzení nepochopila avšak to nikdo z nich nemyslel v dobrém a musím říci, že nevím, jak si troufli něco na ten způsob vypustit z úst či úd, ani jeden mě zdaleka neznal, ani malinko. Tak jsem si vzpomněla na léto.